DeanuInstituhtta lea luossabivddu ja čáhcegátsámekultuvrra diehtoguovddáš. Dehálaš fágasuorgi lea sámi árbevieruid dutkan ja dokumentašuvdna, erenoamážit Deanučázádagas ja Deanuvuonas. Árbevirolaš máhttu mii guoská boazodollui ja meahcceealáhusaide, lea maiddá dehálaš doaibma DeanuInstituhttii.
DeanuInstituhtta lea oasussearvi (2023 rájes) man oamastit báikkálaš luossabivdosearvvit, boazodoalosiida, lágádus ja dokumentašuvdnaásahus. Instituhta jođiha viđa olbmo stivra. Instituhtta searvá ovttasbargui ja ovddida prošeavttaid ovttas relevánta ásahusaiguin ja dutkanbirrasiiguin main lea ávki guovllu olbmuide ja ássiide. Báikkálaččat dat guoská vuosttažettiin Deanu Joddu-prošektii ja riikka dásis Našunála Eamiluossaguovddážii Norggas.
Deanučázádat guoská golmma sámi gildii: Deatnu, Kárášjohka ja Ohcejohka. Deanučázádagas orrot lagabui 7000 olbmo. Eatnašat sis leat sápmelaččat dahje sis lea goit sámi duogáš. Olles guovllus lea gullevašvuohta čázádahkii, ja dat oktiibuot ovddasta stuorámus sámi ássanguovllu máilmmes.
DeanuInstituhta doaimmat:
Mihttomearri
Áigumuššan lea ahte DeanuInstituhta prošeavttat mat gusket luossabivdui, galget sáhttit leat riikkaidgaskasaš ovdamearkan doaimmaide mat dahkkojit Norggas doahttalettiin biologalaš eatnatvuođa konvenšuvnna, artihkkalat 8 (j) ja 10 (c); ja UNESCO konvenšuvnnaid, erenoamážit immateriálalaš máhtu hárrái.
Stivra:
Harald Gaski
Stivrajođiheaddji (sáme kultur- ja girjjálašvuođa professor)
Hartvik Hansen
Deanu luossabivdosearvi
John Trygve Solbakk
ČálliidLágádus
Máret Elle Varsi Kemi
Orohat No.9, Čorgaš
Mihkku Solbakk
Noras ANS
Eaiggádat:
Deanučázádaga luossabivdosearvi
Noras Ans.
Orohat No.9, Čorgaš – Deatnu
ČálliidLágádus