DeanuInstituhta presentašuvdna

DeanuInstituhtta lea luossabivddu ja čáhcegátsámekultuvrra diehtoguovddáš. Dehálaš fágasuorgi lea sámi árbevieruid dutkan ja dokumentašuvdna, erenoamážit Deanučázádagas ja Deanuvuonas. Árbevirolaš máhttu mii guoská boazodollui ja meahcceealáhusaide, lea maiddá dehálaš doaibma DeanuInstituhttii.

DeanuInstituhtta lea oasussearvi (2023 rájes) man oamastit báikkálaš luossabivdosearvvit, boazodoalosiida, lágádus ja dokumentašuvdnaásahus. Instituhta jođiha viđa olbmo stivra. Instituhtta searvá ovttasbargui ja ovddida prošeavttaid ovttas relevánta ásahusaiguin ja dutkanbirrasiiguin main lea ávki guovllu olbmuide ja ássiide. Báikkálaččat dat guoská vuosttažettiin Deanu Joddu-prošektii ja riikka dásis Našunála Eamiluossaguovddážii Norggas.

Deanučázádat guoská golmma sámi gildii: Deatnu, Kárášjohka ja Ohcejohka. Deanučázádagas orrot lagabui 7000 olbmo. Eatnašat sis leat sápmelaččat dahje sis lea goit sámi duogáš. Olles guovllus lea gullevašvuohta čázádahkii, ja dat oktiibuot ovddasta stuorámus sámi ássanguovllu máilmmes.

DeanuInstituhta doaimmat:

• Váikkuhit dasa ahte diehtu ja máhttu luossabivddu ja čáhcegátte sámekultuvrra birra bissu ja ovdána
• Čujuhit dutkan- ja čielggadandárbbuid mat leat mielde viiddideamen máhtu ja áddejumi luossabivdoárbevieruid ja čáhcegátte sámekultuvrra hárrái
• Leat mielde lasiheamen dieđuid davviatlántta luossanáli birra
• Čohkket, dárkkistit ja systematiseret sámegiel doahpagiid ja dajaldagaid mat gullet luossabivdui, boazodollui ja čáhcegátsámi kultuvrii, lassin dáid guovlluid luondduáddejupmái ja geavahussii
• Ásahit sátnevuorkká čohkkejuvvon dieđuid vuođul. Sátnevuorká rahppo áiggi mielde almmolašvuhtii
• Digitálalaččat almmuhit luossanamaid ja sámegiel doahpagiid mat govvejit deanu, báikenamaid ja luonddugeavaheami
• Fuolahit čohkken- ja dokumentašuvnnadoaimmaid árbevirolaš álgoálbmotmáhtu luosa ja vuođđoealáhusaid hárrái miehtá sirkumpolára guovllu
• Ásahit oktavuođaid ja fierpmádagaid eará sirkumpolára luossabivdi álgoálbmogiiguin juogadit oahpu ja vásáhusaid iešguđetge álgočearddaid árbevieruid vuođul, ja dakko bokte skáhppot dievaslaš gova arktihka luossabivdovugiid hárrái.

Mihttomearri
Áigumuššan lea ahte DeanuInstituhta prošeavttat mat gusket luossabivdui, galget sáhttit leat riikkaidgaskasaš ovdamearkan doaimmaide mat dahkkojit Norggas doahttalettiin biologalaš eatnatvuođa konvenšuvnna, artihkkalat 8 (j) ja 10 (c); ja UNESCO konvenšuvnnaid, erenoamážit immateriálalaš máhtu hárrái.

Stivra:

Harald Gaski
Stivrajođiheaddji (sáme kultur- ja girjjálašvuođa professor)

Hartvik Hansen
Deanu luossabivdosearvi

John Trygve Solbakk
ČálliidLágádus

Máret Elle Varsi Kemi
Orohat No.9, Čorgaš

Mihkku Solbakk
Noras ANS

Eaiggádat:
Deanučázádaga luossabivdosearvi
Noras Ans.
Orohat No.9, Čorgaš – Deatnu
ČálliidLágádus