Deanu instituhta presentašuvdna

Deanu instituhtta lea luossabivddu ja čáhcegátsámekultuvrra diehtoguovddáš. Dehálaš fágasuorgi lea sámi árbevieruid dutkan ja dokumentašuvdna, erenoamážit Deanučázádagas ja Deanuvuonas. Árbevirolaš máhttu mii guoská boazodollui ja meahcceealáhusaide lea maiddá dehálaš doaibma Deanu instituhtii.

Deanu instituhtta lea vuođđudus man oamastit báikkálaš luossabivdosearvvit, boazodoalosiida, lágádus ja dokumentašuvdnaásahus. Instituhtas jođiha viđa olbmo stivra. Instituhtta searvá ovttasbargui ja ovddida prošeavttaid ovttas relevánta ásahusaiguin ja dutkanbirrasiiguin main lea ávki guovllu olbmuide ja ássiide. Báikkálaččat dat guoská vuosttažettiin Deanu gieldda Joddu-prošektii ja riikka dásis gis Našunála Eamiluossaguovddážii Norggas.

Deanučázádat guoská golmma sámi gildii: Deatnu, Kárášjohka ja Ohcejohka. Deanuleagis orrot lagabui 7000 olbmo.Eatnašat sis leat sápmelaččat dahje sis lea goit sámi duogáš. Olles guovllus lea gullevašvuohta čázádahkii, ja dat oktiibuot ovddasta stuorámus sámi ássanguovllu máilmmes.

Deanu instituhta doaimmat:

• Váikkuhit dasa ahte diehtu ja máhttu luossabivddu ja čáhcegát sámekultuvrra birra bissu ja ovdána
• Čujuhit dutkan- ja čielggadandárbbuid mat leat mielde viiddideamen máhtu ja áddejumi luossabivdoárbevieruid ja čáhcegát sámekultuvrra hárrái
• Leat mielde lasiheamen dieđuid davviatlántta luossanáli birra
• Čohkket, dárkkistit ja systematiseret sámegiel doahpagiid ja dajaldagaid mat gullet luossabivdui, boazodollui ja čáhcegátsámi kultuvrii, lassin dáid guovlluid luondduáddejupmái ja geavahussii
• Ásahit sátnevuorkká čohkkejuvvon dieđuid vuođul. Sátnevuorká rahppo áiggi mielde almmolašvuhtii
• Digitálalaččat almmuhit luossanamaid ja sámegiel doahpagiid mat govvejit deanu, báikenamaid ja luonddugeavaheami
• Fuolahit čohkken- ja dokumentašuvnnadoaimmaid árbevirolaš álgoálbmotmáhtu luosa ja vuođđoealáhusaid hárrái miehtá sirkumpolára guovllu
• Ásahit oktavuođaid ja fierpmádagaid eará sirkumpolára luossabivdi álgoálbmogiiguin juogadan dihtii oahpu ja vásáhusaid iešguđetge álgočearddaid árbevieruid vuođul, ja dakko bokte skáhppot dievaslaš gova arktihka luossabivdovugiid hárrái.

Mihttomearri
Áigumuššan lea ahte Deanu instituhta prošeavttat mat gusket luossabivdui galget sáhttit leat riikkaidgaskasaš ovdamearkan doaimmaide mat dahkkojit Norggas doahttalettiin biologalaš eatnatvuođa konvenšuvnna, artihkkalat 8 (j) ja 10 (c); ja UNESCO konvenšuvnnaid, erenoamážit immateriálalaš máhtu hárrái.

Deanu instituhta doaimmat lea vuos vuođđuduvvon 2020-2021 bušehttii. Bargu lea jođus skáhppot ruhtadeami stáhtabušehta bokte vai beassat guhkitáigge plánaid bidjat. Áigumuš livččii fidnet ruhtadeami olles geahččalanáigodahkii, mii lea golbma jagi gitta 2022 lohppii.

Stivra:

Harald Gaski
Stivrajođiheaddji (sáme kultur- ja girjjálašvuođa professor)

Aage Solbakk
Prošeaktajođiheaddji (cand. philol. historihkkár, luossabivdi)

Svein Nordsletta
Stivralahttu (adjunkta, oahppogirječálli, luossabivdi)

John Trygve Solbakk
Stivralahttu ja čálli (cand.philol. lágádusdoaimmaheaddji, luossabivdi)

Eaiggádat:
Deanučázádaga luossabivdiid searvi
Noras Ans.
Orohat No.9, Čorgaš – Deatnu
ČálliidLágádus