Deanunjálbmi ja 
Deanunjálmmi luonddureserváhtta

čállán Øystein Hauge

Deanunjálbmi, gokko Deatnu deaivvada mearain, lea duháhiid jagiid mielde šaddan earenoamáš eanadahkan. Ollu sáddot leat boahtán deanu fárus ja leat dahkan stuorra njálmmádatguovllu mas leat coagánat mat šaddet olličázi vuollái, eanaluvvan sáttocoagánat mas leat juohkelágán ovdánahttinservvodagat. Guhkkin mearas leat boares soahkevuovddit, coagániin lahka meara leat gáddešattut. Biegga ja čáhci rievdadit čađat guovllu, muhtun coagánat jávket, earát ihtet.

Dát dynámalaš guovlu lea ráfáidahttojuvvon ja dahká Deanunjálmmi luonddureserváhta. Dat lea dat njálmmádatguovlu olles Norggas mii lea eanemusat luondduviđá. Eanáš stuorra joganjálmmiide leat ásahuvvon industriija, girdihápmanat dahje fanashápmanat, ja guovllut leat massán lunddolaš rievdama mat ovdal ledje. Deanunjálbmi ráfáidahttojuvvui vai beassá suodjalit geologiija, šattuid ja ealliid.

Deatnu lea okta dain jogain Norggas mas lea stuorámus erohus alimus ja vuolimus čáhcedásis. Giđđadulvi sáhttá leat stuoris ja bistit guhká. Earenoamážit dulvvi áigge buktá deatnu mielddis ollu sádduid ja šaddadanávdnasiid. Dát dagaha stuorra šattolašvuođa go rávdnji bisána go deaivvada mearain. Šaddo- ja ealliplanktonat atnet ávkki šaddadanávdnasiin ja dahket vuođu buot alitdáse ealliide ja lottiide. Dulvi dukte maid mearabeale suoidnejalggaid ja dat lea stuorra ávkin šattuide ja divrriide.

Reserváhta golmmalogi njealjehaskilomehteris leat dušše moadde mat leat goike eanan. Bajimus oasis deanus dat lea aiddo máttabealde Deanunjálmmi stuorámus sullo, Ođđasullo. Dat lea máŋga čuohte mehter guhku ja das šaddá dat mii navdimis lea máilmmi davimus ránesleaibevuovdi.

Bonjákasa rájes reserváhta rádjá čuovvu ollirájá eanemusat. Spiehkastat lea Benjaminsbukt gos olles duolbbáš lea oassin ráfáidahtton guovllus. Vieltegiehnjárgga fiinna sáttogáttis manná rádjá meara rastá Stáŋganassii. Das čuovvu fas ollirájá máttásguvlui Lávvonjárgga meattá, ja das mohkasta Reakčavutnii ja dasto Giemašlávvonjárgii. Das fas rasttilda meara oarjjás Juovlavuonnjárgii. Das čuovvu vuovderavdda ieš Deanu rádjái ja ollirájá Ruoksadassii.

Mot Lille Leirpollen

Ekologiija

Nugo eanáš guovlluin meara lahka, de leat čázis eanemus heakkalaččat, ja čázis bohtet šaddadanávdnasat mat doalahit heakkas buot mii eatnamis eallá. Dás lea giđđa deaŧalaš. Dulvvi mielde bohtet ollu šaddoávdnasat merrii. Dalle lea giđđačuovga juo dagahan ahte šaddoplanktonat leat lassánan. Lassi ealádat mii boahtá deanu fárus viiddida mealgat dán šaddama. Go šattut lassánit, de lassánit eallit ja divrrit mat borret šaddoplanktoniid.  Smávva reabbát, reahkat ja veajehat ožžot valjis biepmu. Ovdalaš giđđadulvvi ealáskit miljovnnaid mielde sivllat dálveadjágasas sádduin, seammás šaddet veajehat.

Guvžá ja luossaveajet bohtet deatnoráigge, veajehat mannet eanáš njuolgga merrii. Guvžá dávjjimusat bisána geassái mearasáivačáhcái gos borret oahtaid. Mearasáiva lea seaguhus sáivačázis ja mearračázis. Juohke háve go olli manná muhtun muddui bajás Deanu, de čuovvu ollu sivla ge dohko. Deanu guvžánálli lea earenoamáš danin go dat hárve manná buhtes mearračáhcái nugo eará jogain dahket. Dat orru mearasáivvas miehtá geasi, dasto sáhttá jagi orrut badjelis Deanus ovdal go gođđá.

Sivla lea valjis, dušše gusagoalsi borrá 650 tonna jahkái. Máŋggašlájat čáhcelottit, mearralottit, mearraguolit ja earát borret vel eanet. Báikkálaš namahus sivlii lea gáddesivla, navdimis danin go čiehkáda sádduid sisa go áitojuvvo. Dás atne ávkki ovdalaš áiggiid go rogge sivllaid ja atne daid seaktin.

Stuorra sáttoeatnamiin mat šaddet olličázi vuollái, lea maiddái ollu biepmu. Coages ládduide báhcet guorpmahat, smávva findaraččat, go mearra ahcá. Olusat borret daid, velá mearragoaskin ge gálaša ja bivdá guorpmahiid. Miljovnnaid mielde fiervámáđut ellet sádduid siste ja atnet ávkki šaddadanávdnasiin mat bohtet čázi mielde. Doppe leat maid ollu skálžžut, dábálepmosat leat nuortamearaskálžžut, spiinneskálžžut ja bohccoskálžžut. Dan moatte báikkis mas lea geađgebodni leat dievva gáiccaskálžžut. Cagán lea vitmat gávdnat borramuša sádduin, guhkes njunni ollá sihke máđuide ja skálžžuide. Muhtin báikkiin rievdadit rávnnjit botni ja de ihtet dat mat leat čázi vuolde. Dalle sáhttá guvžá fidnet heahkkabiepmus – fiervámáđu. Ovdal lei dábálaš roggat dáid máđuid ja atnit seaktin, sihke guvžžáide ja mearraguliide.

Deanunjálmmis leat ollu eallit

Olličáhci, lottiiguin ja ealliiguin veahkkálagaid, buktá šaddadanávdnasiid olličáhceduolbadasaide ja velá goike gáddái ge. Danin leat ollu šaddošlájat. Šattut mat leat omd. Suoidnesullos, geasuhit smirezastiid maid. Sihke boazu ja ealga áinnas guhtot šattuid mat doppe leat. Dat maid bálget dohko go vuovderavddas leat ollu čuoikkat ja čurrohat. Dalle sáhttet maid vuodjat rastá deanu oarjjabeallái dahje rastá nuori Lávvonjárgii. Velá rieban ge sáhttá vuodjat dieid gaskkaid.

Mii dábálaččat smiehttat meara dakkár guovlun gos leat guolit ja lottit.  Deanunjálmmis gávdnojit maid ollu eallit. Čeavrris lea dábálaš, dat borrá sihke lottiid ja guliid. Maŋimuš jagiid dat lea maid borragoahtán ollu gonagasreappáid. Orru dattege ahte buoremusat liiko daidda maid olbmot eai bora, áhkabittuid ja áhkacinccuid. Min unnimus fális, nissu, lea valjis measta birra jagi.

Báikkálaš ealliin leat njurjot eanemusat. Ákču dahje deavut lea dábálaš, vaikko dat manná eará báikkiide čivgat. Geađgenjurjot leat eanemusat, dat maid čivget reserváhttii. Dát lea áidna báiki Norggas gos geađgenjuorju čivgá sáttocoagániidda. Čivggat fertejit vuodjalit seammás go leat riegádan. Jos geađgenjuorju oažžu guokte čivgga, de guođđiba eadni ja dat čivga mii vuosttasin riegádii, nuppi čivgga dasa. Dalle sáhttá eatnihis rávki báhcit vuodjat ja bárgut go ohcá eatni. Dakkár čivggaid gohčodit bárgun.

Vaikko leat ollu guolit ja máŋgga lágan eallit doppe, de leat olusat geat navdet Deanunjálmmi dušše loddereserváhttan. Riikkaidgaskasaččat leat guokte ášši mat leat dahkan guovllu beakkánin, lottit ja geologiija. Dábálaš ráfáidahttima lassin lea reserváhtas maid riikkaidgaskasaš árvu Rámsar-guovlun, earenoamáš árvosaš njuoskaeanan. Das lea maid IBA-árvu, Important Bird and Biodiversity Area (Deaŧalaš Lodde- ja Bio-riggodatguovlu). Lottit ledje deaŧalaččat ráfáidahttinbarggus. Dás deaivvadit várit ja mearra, duottarlottit dego gironat ja jievjaskuolffit leat oidnon dáppe, ciellaš dahje hálka, čohkanjunhálka ja bupmálas maiddái. Dáppe leat registrerejuvvon eanet go 180 loddešlája, muhto dovdoseamos lea muhtin šlájaid vallji.

Giđđageasi boahtigohtet gussagoalssit Deanunjálbmái. Čavčča beallái lassána lohku sakka, loahpas sáhttet leat 30 000 gussagoalssi čoahkkanan. Eanáš varrislottit, dat bohtet Deanunjálbmái guohtut ja lápmit. Lápmeáiggi, go dolggiid molsot, eai sáhte girdit muhtun áigái. Dalle leat hirrasat, ja orrot čiekŋalet čáziin, gos sáhttet buokčalit báhtui falleheaddjiid ovddas. Dán áigodagas sáhttet leat ollu dolggit ja uvjjat miehtá guovllu. Eai buot lottit láme oktanaga, dat álget maŋŋelaš go leat boahtán. Dat mat árrat bohtet, leat geargan lápmeáiggis go eanáš oassi lottiin bohtet čakčageasi. Ii leat vissis gos buot dát gussagoalssit bohtet, muhto mii navdit ahte eatnašat bohtet Nuortamearaguovllus ja kontineantta davviosiin. Dat guđđet njiŋŋálasaid go dat lálligohtet, dalle varrásiidda ii leat šat dárbu. Go varrásat leat mannan, de eai dárbbaš gilvalit čivggaideasetguin biepmu alde.

Johtolatáiggiid giđđat ja čakčat leat ollu čáhcelottit mat mannet dán guovllu čađa. Čuotnjágat bisánit viššalit, goit guhtta šlája leat oidnon. Maŋimuš jagiid leat ránesčuotnjágat lassánan, ja eará čuonjášlájat leat unnánan.

Vuollegis eatnamat main leat coages čázit heivejit bures smávva čoavžžuide. Muhtumat dušše bisánit johtolagas, earát mannejit. Suoidnesuolu lea dovddus das ahte lea Norgga buoremus báiki gos geahččat guolbbaviroža, sáhttá biillas čohkkát ja geahččat varrásiid irggástallanvieruid. Dat orrot áimmus johtilis soadjáhuškumiin dego kolibri, ja vizardemiin geahččala njiŋŋálasaid geasuhit.

Stuorit “gálašeaddjit” dego cagán, stuorraguškkástat ja guškil/guškkástat maiddái mannejit dáppe. Cagán sáhttá besset váralaš báikkiide dego geaidnoguoraide ja biillaid bisánansajiide. Eanáš jagiid eai lihkostuva čivggaid ealihit. Manit dahje čivggat borahallet lottiide dahje riebaniidda. Buorrelihkus cagán sáhttá eallit boarisin, badjel 30 jagi. Dalle nálli gierdá ahte mannen ii menestuva juohke jagi.

Guorga orru sajáiduvvamin dán guvlui. Giđđa- ja čakčajohtolagas sáhttet čoagganit máŋgalogi guorgga. Njukča ii besse, muhto lea dábálaš guossi.

Bumbbaloddi lea skuolfešládja mii liiko rabas jalgadasaide. Dat várdáda guovllu girddedettiin duohko deike. Sáhpánskuolfi mii lea dábálaš Deanu vuvddiin ii leat nu dávjá bivddus rabas jalggážiin. Jievjaskuolfi ge lea soames háve dihtton reserváhtas, eanáš bessenáiggi maŋŋil.

Áimmu ráđđejeaddji goittot lea mearragoaskin. Dán šlájas lea nugo máŋgga boralottis – njiŋŋálas lea stuorit go varris. Mearragoaskin borrá máŋga šlája. Dat borrá jápmán njurjuid, fálláid ja stuorit ealliid dego bohccuid, muhto dábálepmosit guoli. Muhtumin sáhttet eanet goaskimat ovttas bivdit, dalle leat mearralottit dávjá sálaš. Gáranasat ja garjját čuvvot seivvodeaddji goaskima ja geahččalit dan eret ádjit. Mearragoaskimat leat valjis, Deanunjálmmis leat oktanaga oidnon nu ollu go 30.

Olbmuide lea dát guovlu maiddái ollu eanet go šládjariggodat. Liegga geassebeivviid olbmot báhtarit eará guovlluin čuoikkaid ovddas ja bohtet deike. Sáttogáttiin gálašit ja návddašit beaivváža. Lustabivdit geahččalit guvžžá fidnet, dát soaitá leat Norgga buoremus guvžáguovlu. Birra jagi dát lea bivnnuhis báiki gos fitnat, luondu lea nu áibbas eará lágan go omd. Deanuleagis.

Dát lei oktii Deanuguovllu guovddáš

Čohkohallat gos nu reserváhtas láđasmánnun cuoŋománus ja oaidnit mo mearra ahcá badjel golbma mehtera, ja dan seammás dat speadjalastá vilges muohtaváriid ja mánoheabi, dat lea vásáhus mii buohkain galggašii muhtumin leat. Olbmui sáhttá leat beanta dálkkas fierváčáhcin váccašit sáttocoagániin birastahttojuvvon lohkameahttun lottiiguin geahčadettiin mo sáddot leat hervejuvvon, oaidnit ealliid bázahusaid, skálžoráiggiid sáddos ja imašlaš muhkkeduvnniid maid fiervámáhtu lea ráhkadan. Miehtá reserváhta oainnát maid bázahusaid soađis ja ráfis, eallimis ja jápmimis. Dolin dát lei Deanuguovllu guovddáš gos ásse eanemusat olbmot. Guhkesnjárga lei guovddášbáiki, Áitevággi ja Lávvonjárga čoahkkebáikkit nuorttabealde. Deanu vuosttas fabrihkka lei guanofabrihkka Áitevákkis, dahje Vákkis numo báiki dábálaččat gohčoduvvo. Guano lei álggus loddemuhkki mii adnui duktan dahje gilvvan. 1800-logu gaskkamuttos ásahuvvojedje máŋga duktafabrihka Finnmárkui. Dat atne guoli ja guollebázahusaid maid goikadedje ja ferdnejedje jáffun. Dát jáffut adnojedje duktan. Oassi dás dolvojuvvui vákkis nu guhkás go Hamburgii. Deanu vuosttas dámpahápman maid huksejuvvui Vággái.

Lávvonjárggas ledje fanasduojárat, rávdi, gávpi ja poasta, ja dieđusge maiddái bivdoboanddat. Deanunjálmmi oarjjabealde ledje eiseválddit/hearrát ja kirku Guhkesnjárggas, leansmánni, báhppa ja sundi ledje buot doppe. Kirkoeana lei oktasaš olles dalá Detnui. Go báhppa daid áiggiid johtalii boares Deanu gielddas sáhtii leat guhkes áigi galledemiid gaskkas. Gildii gulai vuolle-Deatnu, Gáŋgaviika ja Bearalváhki. Giđa áigge lei girkuin hušša, go dalle galge buohkat hávdáduvvot geat dan dálvve ledje jápmán. Ii lean dábálaš hávdádit go eatnamis lei tuollu. Skuvla lei olbmuid dáluin, muhto oahpaheaddjis lei nu stuorra guovlu ahte muhtin jagiid lei mánáin lihkku jos lei eambbo go guokte vahku skuvlla.

Geologiija dáfus leat máŋga siva dasa go luonddureserváhttii ja dan ravdaguovlluide lea nu stuorra beroštupmi. Ieš njálmmádatguovlu lea dego historjjágirji mii muitala máŋga duhát jagi áigodaga birra. Sáddot deanuleagis ja duoddaris leat fievrriduvvon dohko duháhiid jagiid. Máŋga čuohte mehtera asu sáddot leat dahkan nannáma, ja dat proseassa lea ain doaibmamin. Sáddot dolvojuvvojit dađistaga olgoliidda vutnii. Sullot ja sáttocoagánat ihtet ja sáhttet jávkat ovttain giđđadulvviin. Biegga ja bárut davil gis buktet sádduid ruovttoluotta sáttocoagániidda.

Váriin njálmmádatguovllu birra eai leat ollu šattut ja váriid sáhttá lohkat dego geologiijagirjji. Várit leat dábálaččat gaskal 400 ja 600 milljovnna jagi boarrásat. Buot lea oktii leamaš mearrabotni ja bákti lea dahkkon čoahkkešlájain. Alimus váris, Stáŋganasčohkas, oaidná mo leamaš mearrabotni go geđggiin oidnojit bárromearkkat.

Fiervvás gos lea geađgeeana, sáhttá váccašettiin gávdnat feara maid maid sáhttá imaštit, dahje mas sáhttá hirpmástuvvat dahje illosit. Ivdnás ja amashápmásaš geađggit leat álo geasuhan olbmuid. Bárut fierahit fiervágeađggiid birra jagi. Ravddat nohket ja geađggit šaddet liktásat ja dain oaidná siskkáldas ivnniid. Fierváváccašeapmi dađe bahábut maid čájeha ahte mii ássat čáhceplanehtas. Ruskkat miehtá máilmmi rivdet fiervái ja cuvkojuvvojit smávit osiide. Váivvimus lea ahte eanáš ruskkat leat min iežamet.

Áitagat Deanunjálmmi luonddureserváhttii

Lihkuhisvuohta Deanuleagis táŋkabiillain mii fievrrida oljju dahje kemikálaid dagahivččii olles roasu sihke detnui ja njálmmádatguvlui. Dál eai leat leagis fitnodagat mat atnet kemikálaid mat livčče váralaččat detnui.

Stuorimus áitta dattege ii leat leagi johtolat, muhto áigumušat roggat oasi reserváhta bodnerivohiin. Dán dáhtošedje dahkat vai stuorit fatnasat beasašedje Juovlavuona ruvkkiide. Dat lasihivčče ruvkeeaiggáda, Elkema, tietnasa.

Áigumuš livččii roggat 400 000 guđahasmehtera dahje kubihkkamehtera bodnesáddo fanasjohtolagas Suoidnesullo rájes Stáŋganassii. Dát sáddot galggašedje luitojuvvot olggobeallái Stáŋganasa Deanuvutnii, mii lea našunála luossavuotna. Go plánaid bukte ovdan 2015:s daddjojuvvui ahte fertii roggat danin go johtolatbáiki lei cohkon ja seggon. Dat ii doallan deaivása, sii eai lean oba mihtidan ge ahte lea go duođaid cohkon ja seggon. Dálá čuoččuhus lea guovtteoasat, stuorit fatnasat galget beassat geđggiid fievrridit, ja johtolat ii deavdde Riddodoaimmahaga gáibádusaid. Dušše smávva oasáš Norgga rittus deavdá dáid gáibádusaid.

Ráfáidahttinmearrádusas 1991:s lasihuvvui oassi mas daddjo ahte “dárbbašlaš bodneroggan” sáhttá dahkkot. Dássážii leat skiippat mannan dán johtolaga čađa gaskal 15 000 ja 20 000 geardde, ii ge leamaš oktage lihkuhisvuohta. Elkem dine ruđaid sihke báikkálaččat ja oppalaččat fitnodahkan. Nuorri ii leat cohkon. Ii leat dárbu roggat botni.

Loahppasánit

Jos dárbbašat báikki gos sáhtát čohkkát ja geahččat luonddu go gululdaga rievdá olli ja fiervvá gaskka, beaivečuovgan dahje eahkedis, de boađe fitnat reserváhtas. Jos čohkánat bákteravdii vuolábeale Gálbenjárgga muhtun beaivvi čakčamánus goalkin ja fiinna beaivečuovggas, sáhtát čohkkát gasku ruški ivnniid ja geahččat duháhiid mielde lottiid, eanáš gusagolssiid. Njurjot velohallet sáttocoagániin fiervá čáhcin. Mearragoaskin sirddesta lagabuidda geahččat leat go buot goalssit gozuid alde. Jietna maid gulat lea eanáš lottit mat badjánit čázeoaivvis ja fáipulit moddii soajáiguin vai dolggit orrot rivttes láhkái. Njuolga du  ovddos badjána Stáŋganasčohkka ránis ja gonagaslaš. Vággi čuovgá čuvgesránisin ja ruostaivdnásaš geađgesárggisin – vággehámádat. Du birra leat ollu savvon bálgát mat leat báhcán ovddeš doaimmain. Smávva luonddugeađgemuvrražat  ja muhtin bivdobráhkát mearasáivačázi lahka. It dárbbaš maidege jurddašit, dattege máhcat ruoktut viisábun ja riggásebbon.

Muhtun sánit:

Eatnamat, luondu

Njálmmádatguovlu – delta

Coagán, sáttocoagán – sandbanke

Mearrasáivačáhci – brakkvann

Lapmeáigi – myting, fjærskifte

 

Šattut

Ránesleaibi – gråor

 

Mearraeallit, eallit, guolit

Sivla – sil

Guvžá – sjøørret, komsa

Guorpmat – skrubb

Fiervámáhtu – fjæremark

Nuortamearaskálžu – østersjøskjell

Spiinneskálžu – sandskjell

Bohccoskálžu – hjerteskjell

Čeavrris – oter

Áhkabiddu – ulke

Áhkacincu – rognkjeks

Ákču, deavut – havert

Geađgenjuorju – steinkobbe

 

Lottit

Cagán – tjeld

Giron – fjellrype

Jievjaskuolfi – snøugle

Ciellaš, hálka – alke

Čohkanjunhálka – lomvi

Bupmálaš – havhest

Gussagoalsi – laksand

Ránesčuonjá – grågås

Čoavžu – vader

Guolbbaviroš – temmincksnipe

Stuorraguškkástat – storspove

Guškil, guškkástat – småspove

Guorga – trane

Njukča – svane

Bumbbaloddi – jordugle

Mearragoaskin – havørn

 

Artihkal deaddiluvvon Sámis áigečállagis nr. 31, geassemánus 2020.

Veaháš heivehuvvon ja oaniduvvon dárogiel čállosa ektui.

Jorgalan dárogielas Britt Rajala.